Od půlnoci do půlnoci půjdem, půjdem.
Od půlnoci do půlnoci šípkový čaj si dělat budem.
Od půlnoci do půlnoci půjdem, půjdem...
Tato slova doprovázena náhodnou melodií jsme zpívali polovinu cesty. A pokaždé někdo přidal pár veršů, podle toho, co se zrovna dělo. Například - na chatu půjdem a tam se zahřejem. Ale neděste se. Šli jsme jen od devíti ráno do čtyř odpoledne. To ale předbíhám...
Slyšte (čtěte) příběh této výpravy:
Skupina tří odvážných kluků a pět vedoucích vyšla ze Strážnice k vinohradům a vydala se zkratkou do Radějova. Následně na Holý vrch, kde pro zvířátka navěsili na stromek jablíčka a mrkve. Protože měli zmrzlé ruce z vázání provázků na ovoce a předávání klíštěte (kolíku), vydali se ohřát na chatu. Pobyli tam dvě hodiny, ochutnali citron a vyzkoušeli obrázkovou tichou poštu. Cestou domů se s nimi stále nesla slova oné vymyšlené písně „Od půlnoci do půlnoci...“
Fotky k nahlédnutí ZDE